Vazeni,

uloha vedy a vedeni se casto chape v uzkem smyslu, v tom aby stale
prichazely s novymi objevy. Pri zduvodnovani podpory vedy bychom nemeli
zapominat, ze urcita uroven vedy je nezbytna, aby mohla spolecnost nebo firmu
vcas varovat pred tim, co proste nejde. Jako priklad mohu uvest
nizozemskou spolecnost Unilever, ktera behem posledni recese chtela
usetrit prostredky na svem vyzkumu a rozhodla se propustit radu
svych odborniku. Pak vsak jednim chybnym rozhodnutim ve vyrobe
pracich prostredku (schazeli odbornici, aby pred nim varovali)
prisla o tolik penez, kolik by stacilo na puvodni vedecky vyzkum
na nekolik desetileti.

Pisu o tom proto, ze stav nasi politicke a ekonomicke reprezentace
je rovnez nazornym prikladem toho, kam vede snizeni urovne vzdelanosti
ve spolecnosti. Pro ty, kteri se rozhoduji koho volit, posilam sve
dva clanky. Jeden vysel 14.5.1997 v Svob. Slove, druhy 6.8.1997 v MF Dnes
na strane 10. Pro uplnost, posilam i svou reakci na
Tel. Debatu nekdy z cervna 1997.






Alexander Moroz tel. : +31-20-6081353
FOM Institute fax : +31-20-6684106
Kruislaan 407 email: moroz@...
NL-1098 SJ Amsterdam am@...
The Netherlands





PS :



V E D A A N A S E E K O N O M I K A

(Vyslo 14.5.1997 v Svob. Slove)

Ve sve nedavne odpovedi na clanek historika prof. Krena ucinil premier
Vaclav Klaus vedu temer odpovednou za soucasny stav nasi ekonomiky,
ktera, dle jeho slov, dnes proziva fazi hospodarskeho zpomaleni.
Ptal se rovnez, na ci ukor bychom meli dat vedcum vice statnich penez
za situace, kdy nas statni rozpocet se nachazi v obdobi velke napjatosti
prijmu a vydaju.

Na to, abychom odpovedeli na premierovy dotazy, musime si predevsim
uvedomit, ze vysledky vedy nachazeji sve uplatneni predevsim v technicky
narocne vyrobe. Pritom nase ekonomika je ve svete bezne oznacovana za
ekonomiku nizkych mezd a nizkych technologii. Vyvoj poslednich let to
pouze potvrzuje, kdyz rozhodujici polozkou v nasem obchodu se staly
suroviny, polotovary a chemicke vyrobky, jejichz podil vzrostl az na 47%
naseho exportu. Jedno z moznych reseni jak vyrabet u nas technicky vysoce
narocne vyrobky a zmenit dosavadni charakter nasi ekonomiky jsou
investice na zelene louce. O tyto investice je na svetovych trzich
neuprosny boj ruznymi formami statnich uplatku, at se to nazyva statni
grant, danove vyhody, kryti stehovacich nakladu a pod. Uroven takovych
investic na obyvatele je u nas stale nizka a nedosahuje ani desetinu urovne
vyspelych ekonomik, rychle se rozvijejicich zemi jihovychodni Asie,
nebo treba Chile.

Veda sama osobe prime investice spojeny s prenosem vyspelych
technologii pro nas neziska. Je to prave nase vlada, ktera svoji
pasivni politikou a nareagovanim na zahranicni konkurenci v boji
o tyto investice prohrava. Stezi vymenujeme svetovou firmu
(Matsushita a jeji 80 mil US$ investice budiz vyjimkou), ktera by u nas
postavila nebo stavela vyznamnejsi zavod a prinesla k nam technicky
narocnou vyrobu. O postoji vlady k primym investicim na zelene louce
svedci i soubor jejich
poslednich ekonomickych opatrenich v nemz neni o aktivni investicni
politice ani zminka. Nevim, zda je to nezajem, neznalost, anebo
nepochopeni. Jedno z vysvetleni je, ze tyto investice haze do jednoho
pytle s investicemi spojenymi s prodejem a privatizaci naseho prumyslu.
Zatimco u tech poslednich je to vlada, ktera je nadbihana radou
potencialnich investoru, v pripade investic do vysokych technologii a
podniku na zelene louce je tomu naopak. Je to vlada, ktera se musi snazit
prilakat potencialniho investora. Vladni organizace na podporu
investic u nas (CzechInvest) sice existuje, ma ale ve srovnani se
zahranicni konkurenci zanedbatelny rozpocet - 43.4 miliona korun za obdobi
poslednich 4 let 1993-1996. Prestoze s timto rozpoctem CzechInvest
pracuje velice efektivne a prilakal k nam za uvedene obdobi investice
za 308 mil US$, tedy temer 8 US$ investic na 1 KC sveho rozpoctu, prisel
dle slov sveho reditele za stejnou dobu o investice ve vysi kolem 1 mld US$.
Duvod - nemohl nabidnout podminky srovnatelne se zahranicim. Pro predstavu,
dle neoficialnich zdroju poskytla vlada Velke Britanie grant ve vysi kolem
100 milionu liber (t.j. temer 5 milard Kc) aby prilakala investici
jihokorejskeho polovodicoveho gigantu LG, ktery v prubehu nekolika pristich
let investuje ve Walesu pres 2.5 mld liber. Mimochodem, Wales dosahuje
v poslednich letech urovne investic na zelene louce kolem
2.3 mld liber rocne.

Kdyz pak srovnaneme uroven investic na zelene louce u nas s jejich
urovni ve vyspelych anebo rychle se rozvijejicich rozvojovych zemi
zjistime, ze krome 1 mld US$, o ktere mluvi CzechInvest, jsme patrne
ztratili nejmene dalsi 1 mld US$, a to prave kvuli nedostatecne podpore
vyzkumu u nas. Veda neprinasi prinos pro spolecnost pouze primo svymi
vysledky ale i neprimo. Casto je totiz jednou z nutnych podminek
infrastruktury, aby dana zeme ziskala prime investice. Pritomnost
spickovych univerzit se spickovymi laboratoremi zarucuje prisun vysoce
vzdelanych kadru, vyvoj a inovace a je casto velkym lakadlem pro investory s
vysokymi technologiemi. Prostredky vynakladane u nas na vedu pokulhavaji
za vyspelymi zememi nejenom absolutne ale i relativne mereno v
procentech HDP. Jako dusledek, nase vysoke skoly a vedecke ustavy
zaostavaji svym vybavenim daleko za konkurenci a naprosto schazeji spickove
laboratore. Citelny je i odliv mozku, coz za situace kdy platy
na konci vedecke drahy dosahuji stezi urovne prumerneho platu ani
neprekvapuje. Na rozdil od nas, rada vyspelych ekonomik je si vedoma
toho, ze zitrejsi prosperita bude nejvice zaviset na vzdelani.
Napriklad jedno z nejdulezitejsich temat predvolebniho boje ve V. Britanii
nebyly dovozni prirazky, ekonomika jako takova ale vzdelanost a
vzdelavaci politika. Neni proto divu, ze pres vsechny nase relativni vyhody
nizkych mezd a strategicke polohy v boji o investice do vysokych
technologii ztracime. Za situace, kdy vlada o tyto investice nebojuje a
ponechava vse nahode to ani neprekvapuje.

Prvotni pricina nasich potizi neni nedostatek penez. Napriklad,
Evropske spolecenstvi vyclenilo v ramci programu PHARE na podporu
soukromemu sektoru a infrastruktury u nas prostredky na urovni 350
mil ECU na obdobi 1995-1999 (t.j. vice nez CzechInvest ziskal za posledni
4 roky). Prvotni pricina nasich potizi je nedostatecna legislativa
a pasivita vlady v ramci svetove ekonomiky. O tom svedci treba jiz
jmenovany program PHARE, kdy Evropska komise musela nedavno vyslovit
znepokojeni nad slabosti koordinace na ceske strane, protoze za tento
program prakticky nikdo neodpovida a komise nema partnera s nimz by
jednala...

Podobne jako u investic, da se ukazat na stagnaci jak rady nasich
tradicnich exportnich odvetvi tak i na cestovnim ruchu, ze v dusledku
pasivniho pristupu vlady a nereagovanim na chovani zahranicni konkurence
zdaleka nedosahujeme sveho potencialu a prichazime tak o hodnoty na urovni
ctrvtiny naseho rocniho HDP. Proto neprekvapi, ze nase ekonomicke problemy
vyplynuly na povrch hned pote, kdy uz neni moc co privatizovat a kdy prijmy
z privatizace nezkresluji nas skutecny stav. Neni proto divu, ze nas
HDP na osobu stale dosahuji stezi jedne polovinu hodnoty stejneho
ukazovatele u nejchudsich zemi ES, tedy Portugalska a Recka. Neprekvapi
pak rovnez ani to, ze pres vsechny sve politicke problemy je prirustek
HDP Slovenska temer dvojnasobny ve srovnani s nasim.


Zaverem sveho clanku se premier Vaclav Klaus dozadoval dukazu
o efektivite vyuzivani statnich prostredku ve vede a vyzkumu.
To si muze zjistit snadno sam. Velikost prostredku vynakladanych na
nasi vedu zna z titule sve funkce, u jinych zemi to vycte
z ekonomickych statistik, zatimco srovnani nasich vedeckych
vysledku se svetem mereno ruznymi kategoriemi citacniho indexu mu
za poplatek poda Institut for Scientific Information.
Mne, jako danoveho poplatnika, by podobne zajimal nezavisly audit
ekonomicke politiky nasi vlady, ktery by mohl odhalit jeji rezervy
a priciny zpomaleni naseho ekonomickeho rustu. Za situace,
kdy se mezinarodni audit pozaduje na podnicich ci
na vedecke projekty v ramci grantovych agentur, je vice nez prirozene
rozsirit pozadavek mezinarodniho auditu i na ekonomickou politiku nasi
vlady. Renomovane konzultacni firmy by to za
patricny poplatek urcite rady provedly. Zda by si jej objednala samotna
vlada, prezidentska kancelar, ci opozice, na tom jiz nezalezi.







P O U H E D V A R O K Y D O B I L A N C O V A N I

P R V N I H O D E S E T I L E T I N A S I

T R A N S F O R M A C E

(Zkracena verze vysla 6.8.1997 v MF Dnes na strane 10)



Pouze neco pres dva roky nas deli od bilancovani prvniho desetileti nasi
ekonomicke transformace. Byla zahajena s cilem prekonat nase zaostavani a
navratit nasi zemi mezi ekonomicky vyspele zeme. V jejich prvnich letech
nas hruby domaci produkt (HDP) zakonite poklesl, cemuz se nevyhnula zadna
z transformujicich se evropskych zemi. Posledni tri roky rustu stacily
stezi na to, aby nas HDP dosahl 46 mld US$ a vratil se na svou
predlistopadovou
uroven. V prepoctu na paritu kupni sily zustava nas HDP na obyvatele pouze
polovicni ve srovnani s prumerem zemi OECD. V tomto ohledu jsme tedy ve
stejne situaci jako na zacatku transformace.

Dle udaju Svetove banky, HDP vyspelych zemi rostl v poslednim desetileti
1.6% rocne. Jestlize tento trend bude pokracovat i v pristich letech, budeme
potrebovat, aby nas HDP rostl prinejmensim 6.1% rocne, aby (nas HDP na
obyvatele) dosahl behem pristich 16 let alespon prumeru zemi OECD. Pritom
za dobu Klausovy vlady jsme prirustku HDP pres 6.1% nedosahli ani jednou
a ani jsme se teto hodnote nepriblizili. Rekordniho 4.7% prirustku HDP jsme
dosahli loni. I kdybychom nas dosavadni rekordni rust 4.7% udrzeli v
pristich letech, dosazeni prumeru zemi OECD by nam timto tempem trvalo
24 let. Dokonce i v pripade, ze by v pristich letech HDP vyspelych zemi
nerostl vubec, budeme potrebovat 15 let, abychom se jim nasim dosavadnim
rekordnim tempem vyrovnali. Predpovedi rustu naseho HDP na letosni rok se
ale jiz pohybuji v rozmezi 0-2%, zatimco u USA kolem 4%. Pouze rust
minimalne 7.2% rocne zarucuje, aby se nas HDP behem pristich deseti let
alespon zdvojnasobil. Takovy rust dosahl jiz jednou nas severni soused
Polsko. Dlouhodobe se nad touto hranici pohybuji asijske zeme jako treba
Cina (kolem 10% rocne posledni 4 roky), Indie, Indonesie, Thajsko,
Jizni Korea, anebo zeme Latinske Ameriky jako Argentina, Chile a Mexico.

Duvedem naseho pomaleho rustu je, ze se vlade nepodarilo rozvinout jak
nasi tradicni vyrobu, tak ani prilakat k nam prostrednictvem zahranicnich
investic vyrobu novou. Od vlady slysime spise, kde je zapotrebi skrtat nez
kde vydelat. Pres veskere proslovy o liberalizmu nasi ekonomiky a vzhlizeni
se v thatcherismu, zustalo pouze u slov a podnikatelske prostredi u nas je
i nadale daleko za svetovym standardem. EIU (The Economist Intelligence Unit)
hodnotila podnikatelske prostredi 58 zemi s pouzitim indikatoru jako je trzni
potencial, trh a kvalifikace pracovnich sil, infrastruktura, politicka
situace,
danove prostredi, atd. Neni bez zajimavosti konstatovat, ze zatimco prave
Britanie se umistnila na druhem miste, nase zeme nebyla ani mezi prvnimi
triceti
a pred nami se umistnily zeme jako Chile, Malajsie, Taiwan, Thajsko,
Argentina,
Indonesie ... Trzni liberalismus neznamena, ze vlada ponecha podniky
samy na sebe. V Britanii dostane kazdy zajemce o podnikani kvalifikovanou
pomoc prostrednicvim malych podnikatelskych center.

Odrazem naseho ekonomickeho zivota je i burzovni index, ktery
charakterizuje objem obchodu s cennymi papiry a je odrazem ekonomickeho
deni v dane zemi. Zatimco v Polsku, Madarsku a Rusku vzrostl loni mezi
80%-140%, u nas je vice mene stejny nez pred dvemy lety. Zatimco na
Londynske burze dosahovaly loni obchody pouze na trhu s derivacemi tezko
predstavitelne sumy 2 000 mld liber denne, u nas trh s derivacemi jeste
ani nezacal, prestoze jiz delsi dobu uspesne funguje v Rusku a Polsku.
Pritom derivace patri k nejdulezitejsim financnim produktum, ktere
umoznuji jak investorum zvysit zisk, tak i vyrobcum a investicnim fondum
pojistit se vuci vykyvum cen. Celkove obchody (prime, blokove a na BCPP)
pritom u nas v lepsim dni dosahuji sumu kolem 5 mld korun, coz je neco
kolem miliontiny obratu Londynske burzy.

Fungujici kapitalovy trh pritom neumoznuje podnikum pouze ziskat rychle
a relativne levne kapital k jejich expanzi a rozsireni vyroby. Vytvari
rovnez silny tlak na jejich rizeni a dosahovani zisku. Ve stredoevropskem
regionu patri nase banky relativne k nejvetsim. Spolu s nasi polohou a
objemem privatizovaneho kapitalu to predstavovalo slibny potencial na to,
abychom se stali regionalnim financnim centrem. Ani v teto oblasti se nas
potencial nenaplnuje. Spise smerujeme k tomu, ze prazska burza
a nase financni trhy se stanou stejne znamym synonymem jakym je spanelska
vesnice. Pritom nas kapitalovy trh je tou oblasti ekonomiky, na jejiz
legislativni nedostatky a nepruhlednost poukazoval trh opakovane jiz radu
let prostrednictvim nasich i zahranicnich investoru a organizaci, rady
zahranicnich bank, tisku a instituci. Presto vlada na tyto pripominky az
donedavna nereagovala a neprovedla jeho legislativni napravu.
Pripomenme si nechvalne znama slova naseho premiera, ze nezna spinave
penize. Pripomenme si, ze jeste loni v clanku nazvanem Neochotny
regulator ve zvlastni priloze Financial Times ze dne 26.4.1996 venovane
nasi ekonomice V. Rudlovcak, tehdejsi namestek ministra financi,
odpovedny za dozor nad kapitalovym trhem, rekl nasledujici: ``Musime
nechat na prirozenych silach trhu, aby vyresily to
co se tady (pozn.aut.: na nasich financnich trzich) deje." ...
``Proc bych mel omezovat aktivity velkych investoru a soucasne chranit
male akcionare. Kdyz to udelam, tak jednoduse zastavim cely tento proces
(pozn. aut.: tzv. konsolidace trhu) a mali akcionari skonci jeste hure, kdyz
se konsolidace zastavi anebo spomali." Kdyz byl V. Rudlovcak letos 10.4.
nucen odstoupit, jak premier jakoz i tehdejsi ministr financi mu vyslovili
plnou
podporu s jedinou vytkou, ze neumel zachazet se sdelovacimi prostredky...
Muze se pak nekdo podivovat nad tim, ze nasi vladu zaskocilo
vytunelovani a kolaps nekolika nasich strednich bank, ze pres vyhlaseni
vladniho balicku zustava Komise pro cenne papiry a privatizace
alespon jedne nase velke banky zatim v nedohlednu?

Velkou pozornost tisku a sdelovacich prostredku u nas zaujala hospodarska
kriminalita. Je to vazny problem, ktery nas prisel v lonskem roce na 19,4
miliard korun (t.j. kolem 0.7 mld US$). Daleko vetsi ztraty ale
zaznamenavame pasivitou a neschopnosti nasi vlady na domacich i
zahranicnich trzich, kterou prichazime kazdorocne o hodnoty radove
presahujici ctvrinu naseho rocniho HDP. Jedna se o skutecnosti, ktere
zustavaji casto bud z neznalosti anebo umyslne zatajovany. Prestoze se o
nich moc nemluvi, jejich dopad na nas kazdodenni zivot je o to vetsi.
Malokdy slysime kritiku toho, ze vlada neprosazuje aktivni investicni
politiku, anebo ze nepodporuje export sluzeb. Pritom jsou to prave sluzby,
kde jsou nasimi nejvetsimi rezervami a ktere jsou soucasne vladou
podcenovany. V rozvinutych zemich se sluzby podileji rozhodujici
merou na tvorbe HDP. Napr. ve V. Britanii pouze financni sektor generuje
19.1% HDP. Export sluzeb, ktery zahrnuje dopravu, transport vyrobku,
telekomunikace, finacni, pocitacove a informacni sluzby, poradenstvi,
licencni poplatky predstavoval v roce 1995 celosvetove 1.2 bilionu US$.
Pouze Nizozemsku prinesl v uvedenem roce 50 mld US$ (t.j. vice nez nas
rocni HDP), Belgii a Lucembursku 38 mld US$ a mestskym statum Hong-Kongu
a Singapuru 38 mld US$ resp. 28 mld US$ (udaje WTO pro rok 1995).

Typickym prikladem nerozvinutosti nasich sluzeb je turistika, prestoze se
vlada snazi tvrdit opak. Pres relativne velky pocet turistu (40 mil v
uplynulem roce), prinos turistiky pro nasi zemi zdaleka neodpovida jejimu
potencialu. Zatimco u naseho severniho souseda Polska dosahly prijmy z
cestovni ruchu (prijmy od zahranicnich minus vydaje domacich turistu v
zahranici) hranice 7 mld US$, nase prijmy z cestovniho ruchu v poslednich
letech stagnuji kolem 1 mld US$. Stoji za pripomenti, ze onech 6 mld US$,
o kterych je zisk Polska z cestovniho ruchu vetsi, je vice nez propad
naseho celkoveho zahranicniho obchodu za uplynuly rok.

Turistika pritom stale zustava na okraji zajmu nasi vlady. Pritom o velikosti
trhu cestovniho ruchu at treba svedci skutecnost, ze pouze nemecti turiste
utrati kazdym rokem castku srovnatelnou s nasim rocnim HDP. O tom, ze v
turistice jde o velke penize svedci i srovnani s obratem mladoboleslavke
Skody,
naseho druheho nejvetsiho podniku, ktery cinil necelych 1.7 mld US$ v roce
1995. Nas nejvetsi podnik CEZ mel ve stejnem roce obrat 1.92 mld US$. Misto
toho, aby vlada zastirala svoji necinnost slovy uspokojeni nad nasim ziskem,
mela by se spise zamyslet, kde jsou nase rezervy, kterych rozhodne neni malo.
Stacilo, kdyby kazdy nas navstevnik utratil pouze o 25 US$ vice, aby se nase
prijmy z turistiky zdvojnasobily. Argumenty, ze prijmy Polska z turistiky
jsou vetsi proto, ze je to vetsi zeme, neobstoji. Daleko mensi mestske
staty Hong-Kongu a Singapuru, ktere na rozdil od Prahy nejsou zapsany ani v
seznamu UNESCO, mely v minulem roce prijmy z turistiky, a to i bez zapocteni
prijmu z letecke dopravy, presahujici 10 mld US$.

Udrzeni makroekonomicke stability v prubehu transformace bylo rozhodne
velice pozitivnim vysledkem nasi vlady. Z dosavadni bilance nasi
transformace je ale patrne, ze nas ekonomicky rust jeste nenastartoval
a transformace je nekde v puli cesty. Nase rezervy stale zustavaji pouze
rezervami. O zasadnim obratu nesvedci ani nedavny vladni balicek,
ktery spise resi otazku kde skrtat a usetrit nez kde vydelat. Neobsahuje ani
podstatne zmeny, ktere jsou nezbytne pro nastratovani naseho rustu.
Mnoho se mohlo zmenit, kdyby vlada misto poucovani
pouze pozorneji naslouchala hlasum z domova i zahranici. Vymlouvat se v
dnesni dobe na jedinecnost nasi ekonomiky spise svedci o tom, ze se
neudelalo dost, abychom se stali zemi s normalne fungujici ekonomikou.

Zbyva pouze neco malo pres dva roky do bilancovani prvniho desetileti
nasi transformace. Zkusenosti vyspelych zemi jsou nam k dipozici. Ty jiz
cestu k ekonomickemu rozvoji vyslapaly pred nami. Staci je pouze vzit a
poucit se. At jedina predpoved, ktera se naplni, nebude Klausuv
predvolebni slib, ze kazdy z nas bude do roku 2000 vydelavat
dvakrat tolik - v devalvovane korune.







K L A U S O V E B U B L I N Y

(reakce na Tel. Debatu - cerven 1997)

V dnesnim Svobodnem Slove jsem se docetl, ze premier Vaclav Klaus behem
vcerejsi diskuse s vedci uvedl, ze pro vedu je dulezite stanovit jeji
priority, ktere by se staly razicimi stity, jejichz prostrednictvim se
dostaneme mezi svetovou spicku. Zni to hezky, proc pak to ale sam
neaplikuje na nasi ekonomiku? Vzdyt nas celkovy export je ekvivalentni
exportu nizozemskeho Heinekenu. Posledni tri roky rustu naseho HDP
stacily stezi na to, aby nas HDP dosahl 46 mld US$ a vratil se na svou
predlistopadovou uroven. V prepoctu na paritu kupni sily zustava nas HDP
na obyvatele pouze polovicni ve srovnani s prumerem zemi OECD. V tomto
ohledu jsme tedy ve stejne situaci jako na zacatku transformace.

A tak jsem zacal pocitat. Dle udaju Svetove banky, HDP vyspelych zemi
rostl v poslednim desetileti 1.6% rocne. Jestlize tento trend bude
pokracovat i v pristich letech, budeme potrebovat, aby nas HDP rostl
prinejmensim 6.1% rocne, aby (nas HDP na obyvatele) dosahl behem pristich
16 let alespon prumeru zemi OECD. Pritom za dobu Klausovy vlady jsme
prirustku HDP pres 6.1% nedosahli ani jednou a ani jsme se teto hodnote
nepriblizili. Rekordniho 4.7% prirustku HDP jsme dosahli loni. I kdybychom
nas dosavadni rekordni rust 4.7% udrzeli v pristich letech, dosazeni
prumeru zemi OECD by nam timto tempem trvalo 24 let. Dokonce i v pripade,
ze by v pristich letech HDP vyspelych zemi nerostl vubec, budeme potrebovat
15 let, abychom se jim nasim dosavadnim rekordnim tempem vyrovnali.
Pouze rust minimalne 7.2% rocne zarucuje, aby se nas HDP behem pristich
deseti let alespon zdvojnasobil. Takovy rust dosahl jiz jednou nas severni
soused Polsko. Dlouhodobe se nad touto hranici pohybuji asijske zeme
jako treba Cina (kolem 10% rocne posledni 4 roky), Indie, Indonesie,
Thajsko, Jizni Korea, anebo zeme Latinske Ameriky jako Argentina, Chile a
Mexico.

V teto souvislosti si nemuzu odpustit jednu vec.
Nadmerny rust HDP nekdy vede k tomu, cemu se rika prehrivani ekonomiky.
Muze to vest k riziku inflace, a proto centralni banky zvysuji uroky,
aby se cast penez stahla na urocena konta. Cilem je, aby se rust HDP
trosku spomalil ale soucasne aby trval dele a nezkolaboval.
Proc o tom pisu? Tento vikend jsem cirou nahodou pobyval v Praze a v
nedeli jsem sledoval televizni Debatu, ktere se ucastnil i nas premier.
To, ze vsichni ucastnici Debaty mluvili pouze o tom, kde skrtat a ne
kde vydelat, nechavam stranou. Zaujal mne spise okamzik, kdyz tesne pred
zaverem Debaty zacal nas premier mluvit o ``kotli nasi prehrate
ekonomiky''. Byl to do oci bijici nesmysl. Pripominam, ze predpovedi
rustu naseho HDP na letosni rok se pohybuji v rozmezi 0-2%, zatimco u
USA kolem 4%. Kdyby neco takoveho vyrkl sveho casu Major, nebo Kohl,
Chirac, resp. jakykoli celni predstavitel zapadni Evropy, media by z nej
udelaly pristi den naprosteho hlupaka. Cekal jsem proto, co se stane.
Nestalo se nic, na tuto premierovou bublinu nezareagovali ani oba
moderatori Debaty, ani jeji dalsi ucastnici, mimo jine, P. Buzkova
coby zastupkyne CSSD, ani tiskova media pristi den.



*****************************************************************************


Zaverem pripojuji jednu perlicku. Jeste 3.11.1998 ve svem inteview
pro Svob. Slovo odpovidal nas byvaly premier V. Klaus na dotaz
ctenarky proc doslo k poklesu nasi ekonomiky takto:

``Ekonomiky vsech zemi sveta prochazeji ruznorodym vyvojem, nekdy je tempo
rustu vyssi, nekdy nizsi. U nas doslo po CTYRECH LETECH RYCHLEHO (???)
ekonomickeho rustu k jeho vyraznemu zpomaleni, coz ma sve zretelne a
snadno popsatelne priciny. Ty me netesi, ale vim, ze byl vykyv v tempu
ekonomickeho rustu nevyhnutelny, i kdyz mozna mohl byt pri jine
kombinaci menove a rozpoctove politiky jiny.''


---------------------------------------------------------------------
Online archive of CZECHSCI mailing list is located at:
http://www.reference.com/cgi-bin/pn/listarch?list=CZECHSCI@markl.cz
---------------------------------------------------------------------